3.04.2012
...
Zvykla jsem si chodit do práce pěšky.
Cestou je ticho, klid a myšlenky.
Někdy to není úplně optimální.
Myšlenky.
Myšlenky jsou svinstvo.
Moje obzvlášť.
Dneska obzvlášť.
A protože i dnešní drabble jsem si napsala už včera večer, nějak jsem nenacházela nic, čím myšlenky ošálit a nasměrovat jiným směrem.
A pak jsem našla cent. Maličký bezcenný cent s dubovou ratolestí na rubu. Zcela nelogicky mě to potěšilo.
Jako bych dokázala mít radost jenom z maličkostí.
11.03.2012
Rekreační pobyt
Jsou určitá zjištění, bez kterých by se člověk snad i obešel.
Aneb, měla jsem dovolenou.
Zjištění první: Když je zle druhému člověku, snáším to hůř, než když je zle mně. Ony mě ty věci, se kterými nedokážu nic dělat, nějak víc trápí, když jsem sama zdravá na duchu i na těle.
Ale tohle zjištění není nijak objevné, to už vím dávno.
Zjištění druhé: Prudký svah nad potokem potažený nepravidelně vysokou vrstvou starého umrzlého sněhu není nejlepší místo, kde zjistit, že trpíte panickým strachem z výšek. Obzvlášť když vás to dožene v polovině cesty a nedokážete se rozhodnout, jestli je horší alternativa pokračovat, nebo se vrátit.
To, že mám strach z výšek, jsem už věděla, ale že se to může rozvinout až do stadia zděšeného bušení srdce, horkého potu a pláče, to mě fakt překvapilo.
Zjištění třetí: Pokud chci dopsat svoje Opus magnum, budu ho muset od základu přepsat.
Aneb, když se na něčem shodnou nepřítel a přítel, tak nejspíš mají pravdu.
Když o tom tak přemýšlím, příště bych snad ani na žádnou dovolenou jezdit neměla...
3.01.2012
Nutkání
Tak se zdá, že čím jsem starší, tím jsem protivnější.
Takže mám strašnou chuť pod jeden smutný výlev na téma “jak jsem si já, chudinka ubohá, vůbec ale vůbec neužila Silvestra” napsat ošklivý kousavý komentář.
Komentář obsahující otázku, jestli chce ona chudinka ubohá, osudem pronásledovaná, slyšet, kdo šlape do báboviček mně.
Ale ovládnu se, za prvé by to ode mě nebylo hezké, za druhé by to ode mě nebylo fér.
Tak budu protivná jen ve své osobní bublině. To se smí.
2.01.2012
**bez titulku**
Tak se mi zdá, že tenhle rok bude fascinující.
Určitým morbidně zlomyslným způsobem.
No, ale co už.
Nějak to přežijem.
31.12.2011
PF 2012
Některé věci je těžké říct, o jiných je těžké mlčet. Ale budoucnost vždycky vede tou cestou, kterou si zvolíme.
A cesta znamená výzvu. Kdo by si volil tu lehčí?
Proto mlčíme o těžkých pravdách a neobratně vyslovujeme lehké lži.
Budoucnost.
Budoucnost znamená výzvu.
Je zbabělé výzvu nepřijmout.
Takže statečně do nového roku.
Jinak to ostatně nejde.
19.12.2011
...
Tak copak se ještě dneska posere...
Naneštěstí nějaké horké kandidáty mám.
